Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: letní, Téma: Zaměstnání

Co vše vás může potkat v prvním zaměstnání?

Slávka Frančíková, věk: 37 let

S trochou nadsázky a špetkou humoru po čase nahlížíte na první začátky své kariéry. I (ne) povedený konec může mít šťastný začátek.

Co vše vás může potkat v prvním zaměstnání?

Slávka Frančíková

Jistě si umí každý (á) z nás představit, jaké se odehrávají v člověku emoce před nástupem do svého prvního zaměstnání. Nejen představit, ale i zažít na vlastní kůži. Po bezstarostných školních letech nastupuje realita. Postavit se na vlastní nohy a okusit vydělávat na živobytí sám za sebe. Prvotní stres upadne, začne se utvářet bezvadný kolektiv a práce se stane velkým koníčkem. Nemusí to tak samozřejmě být u každého. Po letech rádi vzpomínáme na první zážitky, kdy opravdový svět práce vystřídal bezpečí školní budovy a zázemí třídy a jejích lavic.

I já ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem se poprvé postavila na vlastní nohy. Velkou školou se pro mě stala i moje práce. Již jako malá holčička jsem si přála pracovat na hotelu na recepci. Sen se mně splnil v roce 1995, kdy jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání. Mým „druhým“ domovem se stal tříhvězdičkový hotel v nádherné šumavské přírodě patřící belgické společnosti. U přijímacího pohovoru na pozici recepční jsem ze sebe vydala maximum svého šarmu a umu. S vítězným pocitem „přijata“ jsem se šla pochlubit svým rodičům. S maturitním vysvědčením s jedničkou z anglického jazyka jsem hrdě napochodovala za recepční pult a těšila se na první hosty, které budu smět sama ubytovat. A také na zážitky, jak jinak. Každá práce přináší nejen pracovní povinnosti, ale i možnosti kolektivního sdílení s kolegy a později i kamarády. Radost z dobře podaného výkonu, přijetí návrhu nových řešení a spokojenost klientů nás všechny stmelovala dohromady. A tady začaly první a opravdové zážitky, které dávaly vzniknout novým příběhům a inspiracím k tvorbě nového přátelství.

Jednoznačně největším přispěvatelem zážitků osobních i pracovních byl sám pan ředitel. Šaramantní čtyřicátník, jenž svou hotelovou kariéru budoval daleko za „velkou louží“ na americkém kontinentě. Zde s nabitými zkušenostmi přicestoval do Čech a americké standardy se snažil vnést do naší „porevoluční“ české kultury. Náš národ v té době nebyl na takovou změnu vůbec připraven a „Mc Donaldovskému“ stylu života se teprve pozvolna začínal učit. Lidé znali Ameriku především z televize, kde běžel pověstný seriál Pobřežní hlídka a trable mísícími se se starostmi multimilionářské naftařské rodiny Ewingových z Dallasu. Tak taková byla Amerika. Plná krásných, štíhlých a sexy plavčic v čele s Davidem Hasselhoffem a bohatá díky nekonečným nalezištím ropy ve vlastnictví JR Ewinga. 

Pan ředitel se cítil být Davidem Hasselhoffem a JR Ewingem v jedné osobě. Přitažlivý, opálený a sportem svalnatý „David“ s milionovým kontem „JR“ na sebe upoutával pozornost vdavek chtivých žen toužících po komfortu, pohodlí a péči celého hotelového personálu. Jeho srdce bylo tak velké (jak s hrdostí říkával), že nemůže patřit jen jedné ženě. Z tohoto ryze praktického důvodu měl vždy tak dvě až tři v záloze. Vždyť takový je pravý a podstatný smysl amerického života. „JR“ coby ženatý muž s Miss Texas „Suelin“ věrnost rozhodně nezastával a „Mitch Buchannon“ v podání Davida Hasselhoffa musel být vždy k dispozici všem ženám na kalifornské pláži a poskytovat jim zázemí své mužné náruče. A tak nikdy netrvalo dlouho, než nějaká avantýra našeho „Karla“ vyplavala na povrch a při některé noční službě na recepci, se do jednoho z hotelových pokojů dobýval nějaký zhrzený, ješitný a podvedený manžel přítomné návštěvnice – sestry, sestřenice, tety a pratety pana Karla. Příbuzné si opravdu vybírat uměl. Vlastně jsem mu tak trochu potají jeho rozvětvenou rodinu záviděla. Do té doby, než jsem zjistila, že se o žádné spřízněné pokrevní dámy nejedná a stala se svědkem nehorázné scény otce jednoho hotelového číšníka, který přišel hájit čest své nastávající snachy. Přestávala jsem se v rodinných vztazích orientovat. Jako nevinné osmnáctileté děvče z vesnice, kde se zachovávala čest a poctivost (téměř) každé dívky až do právoplatného sňatku, jsem si připadala jako v jednom z těch seriálů, které jsem hltala každý večer z obrazovky TV Nova. Dokázat si odpovědět na otázku, proč otec ženicha tak bojovně hájí čest své snachy, jsem nebyla schopná. Moje neutěšená zvědavost mě nenechala usnout na vavřínech a tak jsem směle oslovila pana tchána na odchodu „je to od Vás pane moc pěkné zastat se přítelkyně svého syna. A hlavně odvážné“ dodala jsem. Tak takovou odpověď jsem nečekala ani v nejhorším případě. „Vždyť je to i moje přítelkyně“ prohodil odcházející otec, tchán i podvedený milenec přes rameno, již mezi hlavními dveřmi hotelu. Zůstala jsem za recepčním pultem stát jako omráčená. Chvilku mně trvalo, než jsem si dala dohromady rodinnou konstelaci. V tu chvíli mně přišlo kolegy líto. Jeho přítelkyně, kterou s takovou hrdostí před nedávnem požádal o ruku, měla poměr ještě s jeho otcem a s nadřízeným, panem ředitelem. Čiperná slečna, která by se ujala nejspíš v řadách pojišťovacích agentů, neboť si svůj život sama šikovně pojistila hned na třech frontách, se ani trochu necítila trapně. Hrdě, i když s pár modřinami v obličeji a roztrhanou blůzkou od Versaceho, prošla kolem recepce a ještě mně stačila sdělit výtku, že prostěradla byla příliš naškrobená a pod postelí našla smítko prachu. Pochopila jsem, že mám tuto informaci (stížnost) předat do oddělení housekeepingu. Ta drzost? Nebo odvaha? Každopádně jsem ji obdivovala za její statečnost. V jeden okamžik pravděpodobně ztratila všechny tři obdivovatele, ale za to získala celou řadu fanoušků z hotelových hostů. Opravdu pestrý zážitek pro personál a nevšední inspirace pro hosty, jakým způsobem strávit třeba tu svoji příští dovolenou.

Odvážná, trošku extravagantní dáma jménem Andělka, která si druhý den přišla pro své zapomenuté spodní prádlo v hotelovém pokoji číslo 22, se zastavila před recepčním pultem a s radostí mně oznámila, že zasnoubení stále platí. A že bude ráda, když jí půjdu za svědka. Taková pocta. Místo, abych odpověděla, že s radostí přijímám, nebo něco v tom duchu, jsem se jí zeptala, který z oněch tří mužů se stal tím jejím vyvoleným králem. To byla nevhodně položená otázka. Vzhledem k situaci ale asi na místě.

Ne každý (ne) povedený konec nemusí mít vždycky nedozírné a tragické následky. Andělka s andělským jménem a andělskou tváří se stala andělem svému milovanému muži (který z těch tří hrdinů obstál v tak těžké zkoušce?) a mojí přítelkyní do pohody i nepohody. Již dvacet let s humorem a trochou nadsázky vzpomínáme společně u sklenky vína na počátek našeho velkého přátelství a láskyplného manželství provázeného špetkou originality a recese.


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Móda, nákupy, záliby

Náš zákazník, náš pán u chudého neplatí

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Kde jsou ty časy, kdy si obchodníci vážili každého zákazníka, byť by do jejich obchůdku přišel jen za "deseťák" pro kvasnice do knedlíku....

Téma: Móda, nákupy, záliby

Přijdu hned aneb krást se nemá

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý na vzkaz "Přijdu hned" reagujeme jinak, záleží na mnoha faktorech. Málokdy nás ale nadchne. Ovšemže jsou horší chvíle, například...

Téma: Zaměstnání

Cestovatelská story aneb Já nechci spát v Předměřicích

Marta Furchová, věk: 63 let

Přečíst

Údělem lidí z malého města e dojíždět za prací do města většího. V mém případě krajského, vzdáleného od nás...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing