Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: letní, Téma: Zaměstnání

Co vše vás může potkat v prvním zaměstnání?

Slávka Frančíková, věk: 37 let

S trochou nadsázky a špetkou humoru po čase nahlížíte na první začátky své kariéry. I (ne) povedený konec může mít šťastný začátek.

Co vše vás může potkat v prvním zaměstnání?

Slávka Frančíková

Jistě si umí každý (á) z nás představit, jaké se odehrávají v člověku emoce před nástupem do svého prvního zaměstnání. Nejen představit, ale i zažít na vlastní kůži. Po bezstarostných školních letech nastupuje realita. Postavit se na vlastní nohy a okusit vydělávat na živobytí sám za sebe. Prvotní stres upadne, začne se utvářet bezvadný kolektiv a práce se stane velkým koníčkem. Nemusí to tak samozřejmě být u každého. Po letech rádi vzpomínáme na první zážitky, kdy opravdový svět práce vystřídal bezpečí školní budovy a zázemí třídy a jejích lavic.

I já ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem se poprvé postavila na vlastní nohy. Velkou školou se pro mě stala i moje práce. Již jako malá holčička jsem si přála pracovat na hotelu na recepci. Sen se mně splnil v roce 1995, kdy jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání. Mým „druhým“ domovem se stal tříhvězdičkový hotel v nádherné šumavské přírodě patřící belgické společnosti. U přijímacího pohovoru na pozici recepční jsem ze sebe vydala maximum svého šarmu a umu. S vítězným pocitem „přijata“ jsem se šla pochlubit svým rodičům. S maturitním vysvědčením s jedničkou z anglického jazyka jsem hrdě napochodovala za recepční pult a těšila se na první hosty, které budu smět sama ubytovat. A také na zážitky, jak jinak. Každá práce přináší nejen pracovní povinnosti, ale i možnosti kolektivního sdílení s kolegy a později i kamarády. Radost z dobře podaného výkonu, přijetí návrhu nových řešení a spokojenost klientů nás všechny stmelovala dohromady. A tady začaly první a opravdové zážitky, které dávaly vzniknout novým příběhům a inspiracím k tvorbě nového přátelství.

Jednoznačně největším přispěvatelem zážitků osobních i pracovních byl sám pan ředitel. Šaramantní čtyřicátník, jenž svou hotelovou kariéru budoval daleko za „velkou louží“ na americkém kontinentě. Zde s nabitými zkušenostmi přicestoval do Čech a americké standardy se snažil vnést do naší „porevoluční“ české kultury. Náš národ v té době nebyl na takovou změnu vůbec připraven a „Mc Donaldovskému“ stylu života se teprve pozvolna začínal učit. Lidé znali Ameriku především z televize, kde běžel pověstný seriál Pobřežní hlídka a trable mísícími se se starostmi multimilionářské naftařské rodiny Ewingových z Dallasu. Tak taková byla Amerika. Plná krásných, štíhlých a sexy plavčic v čele s Davidem Hasselhoffem a bohatá díky nekonečným nalezištím ropy ve vlastnictví JR Ewinga. 

Pan ředitel se cítil být Davidem Hasselhoffem a JR Ewingem v jedné osobě. Přitažlivý, opálený a sportem svalnatý „David“ s milionovým kontem „JR“ na sebe upoutával pozornost vdavek chtivých žen toužících po komfortu, pohodlí a péči celého hotelového personálu. Jeho srdce bylo tak velké (jak s hrdostí říkával), že nemůže patřit jen jedné ženě. Z tohoto ryze praktického důvodu měl vždy tak dvě až tři v záloze. Vždyť takový je pravý a podstatný smysl amerického života. „JR“ coby ženatý muž s Miss Texas „Suelin“ věrnost rozhodně nezastával a „Mitch Buchannon“ v podání Davida Hasselhoffa musel být vždy k dispozici všem ženám na kalifornské pláži a poskytovat jim zázemí své mužné náruče. A tak nikdy netrvalo dlouho, než nějaká avantýra našeho „Karla“ vyplavala na povrch a při některé noční službě na recepci, se do jednoho z hotelových pokojů dobýval nějaký zhrzený, ješitný a podvedený manžel přítomné návštěvnice – sestry, sestřenice, tety a pratety pana Karla. Příbuzné si opravdu vybírat uměl. Vlastně jsem mu tak trochu potají jeho rozvětvenou rodinu záviděla. Do té doby, než jsem zjistila, že se o žádné spřízněné pokrevní dámy nejedná a stala se svědkem nehorázné scény otce jednoho hotelového číšníka, který přišel hájit čest své nastávající snachy. Přestávala jsem se v rodinných vztazích orientovat. Jako nevinné osmnáctileté děvče z vesnice, kde se zachovávala čest a poctivost (téměř) každé dívky až do právoplatného sňatku, jsem si připadala jako v jednom z těch seriálů, které jsem hltala každý večer z obrazovky TV Nova. Dokázat si odpovědět na otázku, proč otec ženicha tak bojovně hájí čest své snachy, jsem nebyla schopná. Moje neutěšená zvědavost mě nenechala usnout na vavřínech a tak jsem směle oslovila pana tchána na odchodu „je to od Vás pane moc pěkné zastat se přítelkyně svého syna. A hlavně odvážné“ dodala jsem. Tak takovou odpověď jsem nečekala ani v nejhorším případě. „Vždyť je to i moje přítelkyně“ prohodil odcházející otec, tchán i podvedený milenec přes rameno, již mezi hlavními dveřmi hotelu. Zůstala jsem za recepčním pultem stát jako omráčená. Chvilku mně trvalo, než jsem si dala dohromady rodinnou konstelaci. V tu chvíli mně přišlo kolegy líto. Jeho přítelkyně, kterou s takovou hrdostí před nedávnem požádal o ruku, měla poměr ještě s jeho otcem a s nadřízeným, panem ředitelem. Čiperná slečna, která by se ujala nejspíš v řadách pojišťovacích agentů, neboť si svůj život sama šikovně pojistila hned na třech frontách, se ani trochu necítila trapně. Hrdě, i když s pár modřinami v obličeji a roztrhanou blůzkou od Versaceho, prošla kolem recepce a ještě mně stačila sdělit výtku, že prostěradla byla příliš naškrobená a pod postelí našla smítko prachu. Pochopila jsem, že mám tuto informaci (stížnost) předat do oddělení housekeepingu. Ta drzost? Nebo odvaha? Každopádně jsem ji obdivovala za její statečnost. V jeden okamžik pravděpodobně ztratila všechny tři obdivovatele, ale za to získala celou řadu fanoušků z hotelových hostů. Opravdu pestrý zážitek pro personál a nevšední inspirace pro hosty, jakým způsobem strávit třeba tu svoji příští dovolenou.

Odvážná, trošku extravagantní dáma jménem Andělka, která si druhý den přišla pro své zapomenuté spodní prádlo v hotelovém pokoji číslo 22, se zastavila před recepčním pultem a s radostí mně oznámila, že zasnoubení stále platí. A že bude ráda, když jí půjdu za svědka. Taková pocta. Místo, abych odpověděla, že s radostí přijímám, nebo něco v tom duchu, jsem se jí zeptala, který z oněch tří mužů se stal tím jejím vyvoleným králem. To byla nevhodně položená otázka. Vzhledem k situaci ale asi na místě.

Ne každý (ne) povedený konec nemusí mít vždycky nedozírné a tragické následky. Andělka s andělským jménem a andělskou tváří se stala andělem svému milovanému muži (který z těch tří hrdinů obstál v tak těžké zkoušce?) a mojí přítelkyní do pohody i nepohody. Již dvacet let s humorem a trochou nadsázky vzpomínáme společně u sklenky vína na počátek našeho velkého přátelství a láskyplného manželství provázeného špetkou originality a recese.


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing