Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: jarní, Téma: Rodina

Tetování

naděžda šefránková, věk: 47 let

Taky máte "kérku" neboli tetování? No nestahujte rukáv dolů,dnes už neplatí že tetování patří jen na těla odsouzených.Dnes je tělo bez tattoo jako nepopsaný list papíru.

Co si myslíte o tetování?Dnes už je to běžná věc, nevlastní ho jen celebrity a také už nemá spojitost s odsouzenci ve vězení ale je to hlavně modní záležitost.Od malých nápisů na prstech,bocích,zápěstí po velké malby na celém těle. Mne tetování nikdy nebralo,hlavně ve smyslu síly a udatnosti jako mít na ruce či zádech tygra,vyceněné zuby nebo lebku. A s úsměvem jsem poslouchala vysvětlování kamarádek majících kérku,co ono písmeno nebo znak znamená. Neposmívala jsem se jim i když mi to k smíchu bylo .Čas plynul a já svůj názor přehodnotila.Stačilo mi prožít silný zážitek, zvláštní okamžik ,který jsem si chtěla zapamatovat,zaznamenat..... .A kam?Nejlépe tam,kde mi to nikdo nevezme ,tam, kde to ukážu jen komu budu chtít.Tam,kde budu já a ta vzpomínka.....na své tělo.Tetování není namalovaný obrázek ale je to vlastně implantát.Barva,která se spojí s kůží a krví a vytvoří neopakovatelný obraz.Pak se postupem času snad stane,že inkoust bledne a usadí se na něm patina ale to dává tetování právě ono kouzlo.
Na svoji první kérku jsem si vydělala o prázdninách brigádou v pekárně.Celé noci jsem vyráběla rohlíky a uklízela chleby z pásu.Nebylo to jen tak jednoduché,kolikrát jsem musela odložit plech s čertsvě upečenýma koláčema,abych mohla vrazit facku dotěrnému pekaři.Ale všechno to noční úsílí a pomalé svítání stálo za to.Vysněná cesta do Paříže se splnila.Doma jsem nahlásila víkendový výlet do Prahy s kamarádkou Danielou,dál by mne rodiče totiž samotnou nepustili,a tradá směr Paříž.
Kdo neviděl Paříž na vlastní oči,nenasál její nádhernou vůni a nevyjel až na vrchol Eiffelovky,nepochopí.Byla jsem jak omámená a uhranutá.Prolétly jsme všechny památky a vypily si kávu na Champs Elyseés,pozorovaly Francouze a Francouzky a vdechovaly pařížský ruch.... A tehdy jsem dostala ten nápad a místo původní koupě kabelky Longchamp,jsem skončila na křesle v tetovacím studiu v uličce nedaleko Notre Dame.Tatér byl moc milý a bleskově vykouzlil na mé lopatce Eiffelovku zalitou v červeném srdci.Jako bonus mi udělal ještě dvě dirky v uchu.Nikdy na ty kouzelné tři dny nezapomenu.Navštívila jsem Paříž pak ještě několikrát ale už nikdy to nebylo jako poprvé.
Když jsem seděla v křesle tetovacího studia po druhé,uběhlo spousto času ,Eiffelovka už pomalu šedla a červené srdce vybledlo.A já opět cítila nepříjemný tlak jehly,tentokrát na předloktí.Co se stalo tak vyjímečného ,ptáte se?No v době,kdy už jsem si myslela ,že vztah s mým přítelem Nicolasem stojí na mrtvém bodě a neposouvá se ani sem ani nikam.Vymizely naše dlouhé večerní rozhovory,časté letmé polibky ,společné výlety,dokonce jsem měla pocit že Nici má někoho jiného.Tak přesně tehdy mne Nici posadil do letadla,zavázal oči a rozvázal až v místě zvaném Trocadero s Eiffelovkou v zádech.Klekl si a požádal mne o ruku.Byl to opravdový šok ,nečekaná a neopakující se chvíle.Sice mám spoustu fotek zachycující tento moment,ta nejvěrnější vzpomínka je však na mé ruce :Nici.
A pak přišlo dlouho očekávané těhotenství.Doktoři už nám nedávali velké naděje,spíš naopak. Jako zázrakem jednoho dne byl můj test pozitivní.Začalo čekání a těšení na malého Nicoláska.Dlouhé týdny strávené jen na posteli vyvrcholily problémovým porodem .Strach o mne a potom strach o malého ,strach abych mohla kojit a hrůza v podobě poporodní deprese . Tak není divu,když vše dobře dopadlo a já si domu přivezla zdravé miminko, že datum narození malého se stal důvodem zajít k tatérovi.
Jakmile Nici začal chodit do první třídy,neustále si prohlížel moje věčné vzpomínky a vyptával se na ně.Rád poslouchal jejich příběhy.Poslouchal často a pozorně a jednou zahlásil "Až mi bude osmnáct ,"pravil , "dám si vytetovat srdce a do něho nápis miluju tě mami."
Ono není tetování jako tetování,podle mého musíte mít k němu vztah,důvod,příběh.Ne jako kamarádka Olga,která přišla s hvězdou na zápěstí a na otázku co to znamená jen pokrčila rameny :"Nevím, má to ta modelka Gisele."
Moje tattoo pomalu blednou,některé se posunuly o pár milimetrů,ale jsou to stále moje vzpomínky, moje prožité chvíle na které nechci zapomenout . Příští měsíc syn Nici bude maturovat,s mužem jsme zažehnali manželskou krizi a moji rodiče vyvázli o vlásek z ošklivé autonehody.Běh času přináší stále nové a nové motivy a místa je pořád dost.Vždyť tělo bez tetování je jak nepopsaný papír,nemyslíte?
Tak jdete do toho?


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing