Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: podzimní, Téma: Muži

Milionář k snídani

Jitka Kubešová, věk: 56 let

O hledání bohatství na úkor pocitu souznění, lásky a inteligence. O snění, které má k realitě někdy hodně daleko. O tom, že stejně nejrozumnější je spoléhat sama na sebe.

Četly jste někde inzerát na seznámení ve znění: Nezadaný milionář hledá … . Nečetly. Tak vidíte, je to jasné. Milionář žádnou nehledá. Tedy myslím tím, že nehledá partnerku, manželku, milenku … Možná si dá inzerát, že hledá hospodyni, to jo. Jen nevím, zda je to tím, že nezadaní milionáři neexistují. Nebo neexistují milionáři jako takoví? Nevím. Ale jedno je jisté. Milionář asi nikdy není nezadaný. 

     Ale co to povídám? Vždyť já se mýlím. Vzpomínám si na Editu. Tu křehkou blondýnku z vysoké. Ta, která z druháku vysoké školy zběhla a udělala si kadeřnický kurz, protože smýšlela trochu jinak, než většina z nás. Ano, ona jednoho takového milionáře měla v úmyslu ulovit. Ale abych začala od začátku.

     Tma se toho večera něžně opírala o střechy a věže, naše hlavní město pomalu začala objímat temnota. Okna v domech se rozsvěcela a zhasínala na přeskáčku a žila si své příběhy. Sněhové vločky se s lehkostí pírka snášely pomalu a něžně k zemi, ulice pomalu upadaly do spánku. Bylo slyšet jen ťuk, ťuk, ťuk … To podpatky Editiných nových kozaček vyťukávaly na dlažebních kostkách svou písničku, jak vratce klopýtala mírně společensky unavená ztichlou ulicí. Občas se trochu zakymácela, když ztratila stabilitu. Ty podpatky byly opravdu vysoké a míra Editina ovínění taktéž.  V tom okamžiku jí záchranu poskytovala pevná mužná paže, svírající Editin štíhlý pas. Její poměrně hřmotný společník ji přesahoval téměř o celou hlavu. Dvě nesourodé postavy. Dva stíny, které mířily k dřevěným vstupním dveřím jednoho ze secesních domů přímo na náměstí. U trochu oprýskaných dveří s velkou mosaznou klikou mužská ruka pustila Editin pas a štrachala chvíli po kapsách. Edita se v jednom okamžiku rozhihňala. „Psssst, tiše lásko, ať nezbudíme celej barák“, zašeptal s naléhavostí v hlase její společník. Nakonec velikým klíčem pomalu odemkl. Postavy prošly společně temným průchodem a stanuly uprostřed atria. Když Edita zvedla hlavu, uviděla dokola staré pavlače s otlučeným narezavělým zábradlím. Na okamžik si představila, jak se v dopoledních hodinách plní obtloustlými ženskými v zástěrách s uřvanými malými dětmi, povykujícími po sobě, co budou dnes vařit k obědu … V tuto pozdní noční hodinu však ztichlých a prázdných. Jen tu a tam slabé blikající světlo v bytech nájemníků, kteří ještě nesnili své sny v peřinách.   

     Obě postavy tiše vstoupily po starých kamenných schodech do druhého patra a zastavily se před bíle natřenými dřevěnými dveřmi vedoucími do bytu. Bylo slyšet lehké klapnutí, jak v nich povolil zámek. Stíny zmizely v bytě číslo šest. Už to nebyly jen neznámé stíny, neznámé postavy. Byla to vysokoškolská studentka Edita a Herbert, úspěšný podnikatel v automobilovém průmyslu a milionář. Majitel několika lukrativních nemovitostí, které za nemalé částky pronajímal. Svobodný. Bezdětný. Mající postavení a prestiž. A jako bonus k tomu všemu byl krásný blonďák s vypracovaným tělem, nádhernýma modrýma očima a aristokratickým profilem. A co víc, byl majitelem i vysokoškolského diplomu z katedry zahraničního obchodu. Prostě značka ideál. To všechno působilo na ženy a tím pádem i na Editu jako mucholapka. 

     Je vám asi jasné, že Edita chtěla Herberta urvat pro sebe. Omotat ho do svých nepropustných sítí jako kudlanka nábožná, aby z nich již nikdy nebylo pro Herberta úniku. Chtěla ho nejen do postele, ale i do svého života. Edita se snažila, seč mohla, aby se jednoho dne stala „paní Herbertovou“. V okamžiku, kdy stará železná postel přestala vydávat ty pravidelné skřípající zvuky, zavrtala se Edita do Herbertova podpaždí. Nasávala vůni jeho drahého parfému a v hlavě jí pluly myšlenky, jak to všechno udělat. Jak to na Herberta navléci. Usilovně si přála, aby jí už konečně vyznal lásku. Horečně přemýšlela o tom, jakými úskoky a triky by mohla Herberta získat. Navždy, napořád. Po nocích, kdy bývala sama, snila o tom, jaké by to bylo. Pracovat jen, když by se jí chtělo. Mít paní na úklid. Nestarat se o složenky a každodenně se přehrabovat skříní plné luxusních hadříků. Zbavit se svého kašlajícího favorita a jezdit v neotřelém reprezentativním autě. Vyměnit panelák za třípatrovou vilu na předměstí. Cestovat ... S Herbertem by už nemusela nikdy přemýšlet nad tím, zda si může dovolit každý měsíc nové lodičky či značkové šatičky. Neustále se jí honilo hlavou, jaké by to bylo, žít s milionářem. Žít ten svůj milionářský život… „Ulovit ho jednou provždy,“ pronesla jednou po pár skleničkách vína směrem k nám, chudým studentkám, cucajícím levné bílé a trochu nakyslé víno. Ta věta se stala každodenním heslem pro Editu posedlou bohatstvím.

       Probudit se ráno vedle něho. Vedle svého milionáře. To se Editě splnilo. Jednoho dne se probudila a měla milionáře k snídani. Bohužel jen k snídani. Bohužel již ne k obědu ani k večeři a už vůbec ne navždy. Edita ostrouhala. Čím více Edita tlačila na pilu, tím méně bylo schůzek, až ustaly úplně.  Milionář poslal Editu k šípku. Nehledal totiž chudou, tak trochu vyčůranou Popelku, nýbrž bohatou dračici, se kterou by své bohatství ještě více rozmnožil. 

     A Edita? Po několika chabých pokusech urvat pro sebe dalšího bohatého, byť tak trochu přestárlého playboye, zjistila, že tudy cesta nevede. Ani ten nehledal manželku, ale spíše ošetřovatelku. Ani další její úlovek „muže za vodou“ k ničemu nevedl. Edita skousla skutečnost, že jeho inteligence je mírně pod normálem, jeho svalová hmota mírně nad normálem, bylo jí útěchou, že stav konta je značně, ale opravdu značně nad normálem. Když ovšem zjistila, že jeho bohatství je převážně z trestné činnosti, dobrovolně se vzdala vidiny bohaté ženy po jeho boku. Zůstaly jí jen oči pro pláč, pár hadříků ve skříni a usušená kytice pětadvaceti růží k jejím narozeninám. A o zamilovaného mladšího, leč chudého studentíka z přírodovědecké fakulty jevila pramalý zájem. Jeho zamilované pohledy, které k ní vysílal ani procházky po Petříně, při kterých jí žmoulal nervózně ruku, ji nijak neoslňovaly a dávala mu to jasně najevo. Mladíka to po několika měsících otrávilo natolik, že svou pozornost přesunul na hodnou baculku Jarušku, která byla k jeho romantickým aktivitám vstřícná. 

Od toho dne Edita zanevřela na muže. Zanechala studií, absolvovala kadeřnický kurz a za několik let si pořídila vlastní kadeřnický salon. A tak opustila svůj sen najít milionáře, který by ji zahrnul bohatstvím.  Toho milionáře již dávno nehledá. Snad, že je dobré mít ho k erotickým hrátkám a potom jen tak „k snídani“. Edita už ví, že potom se většinou rychle vypaří. Pochopila, že ze všeho nejlepší je spoléhat sama na sebe. Dnes je dobře vydělávající podnikatelkou a ve své profesi velmi úspěšná. Jen když se vrací večer domů, ví, že ji tam nikdo nečeká. Jediné, co jí k úplné spokojenosti chybí, je totiž rodina. Manžel a vysněné dítě. 

     Což o to, snít je krásné a povznášející. Ale i sny musí mít nějaký reálný podklad, nemyslíte?   


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Doma dusno

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Hadr na podlaze, neustálý koloběh, nekonečná poušť a "zvíře" lačnící po vaši krvi, to vše vás pronásleduje až do konce.

...

Téma: Zaměstnání

Znáte svoje ikigai?

Věra Černá, věk: 38 let

Přečíst

Setkali jste se už někdy s japonským výrazem "Ikigai"? Znáte svůj smysl života? Dokázali byste ho popsat? Já jsem stále "na cestě" za hledáním...

Téma: Muži

I taková může být láska

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska má tisíce podob. To všichni víme. Může být něžná jako právě rozvitá růže nebo vášnivá jako rytmy tanga....

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing