Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: jarní, Téma: Rodina
Strasti soužití s batoletem
Daniela Mokrá, věk: 22 let
Představte si následující situaci: Je Vám kolem třicítky, s manželem vedete poměrně klidné a šťastné manželství a Vám začnou tikat hodiny. Na Vašeho manžela ze své biologické podstaty začne doléhat touha zachovat rod, a tak se rozhodnete, že zplodíte potomka. Nastává období plné něžností - mimina vidíte všude, všechna jsou proklatě roztomilá a u jejich výroby se skvěle bavíte. Radím Vám - užívejte si to, jak je to jen možné, protože takové batole Vám obrátí život naruby...
Ano, i my s manželem jsme se podlehli společenským konvencím a rozhodli jsme se pořídit si dítě. V různých mateřských příručkách se dočtete, že po narození mimina jsou nejdůležitější první týdny, kdy si všichni členové domácnosti musí zvyknout na novinky. Dítě si zvyká na okolní svět a nové podněty, jako jsou barvy, zvuky a volný prostor. Vy si zvykáte na mastné vlasy, pytle pod očima a všudypřítomné nelibé vůně různého charakteru. Váš manžel si zvyká na Vás. Když úspěšně zvládnete první rok života, s hrůzou zjišťujete, že péče o batole je diametrálně odlišná od péče o kojence. V rámci solidarity jsem se rozhodla tedy sepsat veškeré své postřehy, které jsem za 3 roky života své dcery nabyla.
Strava:
V případě novorozence a kojence byl aspekt stravy rozvržen do 4 fází: Fáze brečící, fáze kojící, fáze krkající a fáze usínající. Když máte špatný den, tak se mezi fázi krkající a fázi usínající vejde ještě fáze zvracející a věřte mi, že 95 % Vašich dnů je špatných. Pravděpodobnost zvracení je přitom přímo úměrná ceně Vašeho svršku. Batole má fáze odlišné a těmi jsou: fáze přemlouvající, fáze prosící, fáze rezignující, fáze pojídající, fáze plivající a fáze házející, případně upatlávající. Zajímavé jsou také gastronomické preference Vašeho potomka. Vy, protože jste se někde dočetla (případně Vám to nějaká dobrá duše prozradila), že kupované přesnídávky jsou plné „éček" poctivě doma vyrábíte čerstvé přesnídávky, přičemž se cítíte při vymýšlení všemožných kombinací jako Jamie Oliver. Vaší ratolesti jsou Vaše kulinářské schopnosti naprosto jedno, stejně mu nejvíc chutná štěrk se špetkou písku.
Spánek:
Chytré weby říkají, že batole spí v průměru 12 hodin. Nikde se už ale nezmiňují, že to znamená 12 hodin týdně. Nebo tak Vám to alespoň bude připadat. Zatímco u kojence jste byla zvyklá, že opravdu většinu dne prospal a budil se jen na jídlo, se sfouknutím prvních svíček na narozeninovém dortu jako byste zmáčkli spínač a všechno se otočí a řádění nemá konce. U spánku byla vypozorovaná jedna unikátnost a tou je, že dítě odmítá spát jen ve Vaší přítomnosti. V přítomnosti manžela spí jako dudek. Začnete podezírat manžela, že ráno přimíchává dceři do lahve kávu, večer sedativa.
Řeč:
V této fázi života Vaše dítě začíná už pomalu komunikovat pomocí slabik, nicméně také začnete pozorovat, že se proti Vaší vůli obmění i slovník lidí kolem Vás, obzvlášť kamarádkám s dětmi. Tento jev jsem nazvala „Abusus deminutiva", tedy „Nadužívání zdrobnělin". Jsem odpůrcem zdrobnělin a vyhýbám se jim, kde to jen jde. Absolutním vrcholem jsem pak slova jako „tuleníčko", „manžísek", „mimísek" a mé nejvíce nenáviděné „bydlenka", kokynko" a „spermíci". Opravdu nechápu, proč se říká dětský stoleček, místo dětského stolu, dětská židlička místo dětské židle a dětská stolička místo dětské... no dobře, někdy mají zdrobněliny svůj význam.
Volný čas:
Tady nemá smysl se nějak zdržovat (beztak na zdržování se nemáte čas). Volný čas prostě nemáte. Dítě za Vámi leze všude. Do postele. Do kuchyně. Na záchod. Prostě všude. Když za Vámi dítě neleze, panicky běháte po bytě a hledáte ho. Tu je v koši na prádlo, tu pod postelí, tu stojí v záchodové míse. U všeho se samozřejmě chechtá a Vy si připadáte jako leník pod nadvládou tyranského feudála se zvráceným smyslem pro humor.
Intelektuální stimul:
Slovní spojení: „Jí se koupe mozek v mlíku." už určitě slyšela každá z Vás. Takto se hanlivě označují matky, které ztratily soudnost a výše jejich IQ klesla na úroveň IQ jejich dítěte (pokud marně přemýšlíte, co je to vlastně to IQ, tak pro Vás mám špatnou zprávu...). Na druhou stranu - já to naprosto chápu. 3 roky posloucháte pořád dokola stejné dětské písničky a koukáte na ty stejné pohádky. Jestli jste kdysi sledovala se zatnutými zuby politické dění na domácí i zahraniční scéně, tak teď se zatnutými zuby sledujete, jestli Elza nakonec ovládne svoje schopnosti a stane se královnou. A víte, co je na tom nejhorší? Že Vám to tak vyhovuje.
