Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: podzimní, Téma: Kamarádky
Trapas století aneb nejlepší kamarádka
Sára Ferdianová, věk: 15 let
Každý z nás má určitě nejlepší kamarádku nebo kamaráda, co mu rád dělá trapasy. Tak se pojďme společně podívat, jaké trapasy mám za sebou já.
Když se řekne nejlepší kamarádka, každý si vybaví tu kamarádku, která tu pro vás byla při každé příležitosti, a taky osoba s kterou si nejvíce rozumíte.
Význam slova ‚‘‘Nejlepší kamarádka‘‘ je vcelku dobrá, ale má i špatné stránky.
Občas se naskytnou hádky, občas vás prostě jen prudí a provokuje. Vlastní zkušenost řekněme.
Začala bych svými trapasy a událostmi co se mi staly. Všechno začalo na střední škole, kdy jsem nastoupila na obchodní akademii do prvního ročníku. Samozřejmě, že jsem seděla v zadní lavici se svou nejlepší kamarádkou. Měsíce na škole utíkaly čím dál rychleji. Na našem patře byly další třídy a mnoho hezkých kluků. Byl tam jeden, co se mi líbil. Nebudu tady psát jeho jméno a tak mu dáme nějakou přezdívku třeba ‚‘‘beung‘‘ možná vás to zarazilo, ale strašně ráda koukám na korejské, nebo japonské drama a zapamatovat si jejich jména je příliš snadné. S Beungem jsem chodila na obědy a občas jsem ho pozorovala při jídle. Moje nejlepší kamarádka má ve třídě dvě kamarádky, které se dozvěděly, že beung se mi líbí. Dokonce věděli, jak vypadá. Když šel Beung z obědu, holky byly před jídelnou a jedna z holek zařvala: ‚‘‘To je ten, o kterém Sára pořád mluví?‘‘ On se začal smát. Nevěděla jsem to. Když mi to holky řekly, bylo mi tak trapně, že jsem ho už nechtěla na škole potkat. Bohužel jsem s ním na patře. To není zdaleka všechno, na další den jsem měla hodinu němčiny, a chodíme o patro níž, šla jsem a v tom Beung byl kousek přede mnou a já byla před schody, co myslíte, že se stalo? Koukla jsem na něho a zakopla. Samozřejmě, že to viděl. Nebylo to poprvé, co se mi podlomily kolena z nějakého chlapce. Neměla jsem ani odvahu už mu psát na sociálních sítích, a divím se, že vůbec tohle píšu veřejně. No budiž pokračujeme. S kamarádkou jsme šli jednou ze školy a sedly si na lavičku před obchodem. Šla tam kvůli Wi-Fi aby mohla napsat smsku. V tom ze školy vyšel Beung a jeho dva kamarádi. Šli směrem k nám, ale jen procházeli. Co se ale stalo tentokrát? Beung prošel, a najednou se jeho oba kamarádi podívali na mě, pak na beunga. Něco jim řekl a zase se koukli na mě a začali se smát a falešně dusit. Nevěděla jsem, jestli zčervenat a utéct, nebo jen vzpřímeně sedět a koukat do země.
Nebrala jsem to na těžkou váhu a na sociální síti fejsbůk se ho zeptala na to, co to mělo znamenat před tím obchodem.
‘‘Hele, co to bylo před tím obchodem?‘‘
‘‘Co myslíš?‘‘
‘‘To jak se mi tví kamarádi smáli‘‘
Pokračovalo to tak, že se vymlouval, že o ničem neví.
Jasně,že mi nebylo do úsměvu,když kluk, který se mi líbí se mi směje do tváře.
Ale co, přece jen je to živý tvor budiž k ničemu. :D
