Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Kamarádky
Je to prostě tak
Jitka Kubešová, věk: 56 let
Někdy bývá polečné soužití mužů se ženami pěkně náročné a složité. My, ženy , býváme někdy pěkně nesnesitelné, ale na druhou stranu muži taky mnohdy nebývají milými a neodolatelnými elegány jako vystřiženými z učebnice
Je to tak. S muži je potíž, ale s námi, ženami, je to někdy taky pěkně těžké. Muži jsou mnohdy nevšímaví k našim potřebám, žijí si své životy a o ty naše se někdy moc nezajímají. Někteří. Stačí, že je uklizeno, navařeno, vyžehleno, děti mají napsané úkoly a ze setkání s tchýní se vykroutili jen díky vaší předvídavosti. Ti druzí naopak nám té pozornosti věnují více než je nám libo. Kontrolují naše mobily, rolák, ve kterém odcházíme do práce jim, připadá mimořádně vyzývavý, na setkání s kamarádkou nás pouštějí na hodinku a poměrně dost neradi. Těch mužů, co jsou tak „akorát" je poskrovnu. Ale jsou. Existují, jen je docela složité je najít. My, ženy, zase býváme mnohdy zbytečně umanuté, podezřívavé a vztahovačné. Někdy jim rády poroučíme, hádáme se s nimi, nic nám není vhod. Když nám náhodou v rozmařilosti utřou nádobí, kontrolujeme po nich kvalitu odvedené práce. Nedovedete si představit, kolik mužů v tom okamžiku mrskne vztekle utěrkou slibujíc si, že již nikdy více. Nedej bože, aby nám donesli kytku jen tak z ničeho nic. To se na ně podezřívavě zadíváme a v duchu spekulujeme, co tím asi zastírají nebo co po nás budou chtít. A jsme vztahovačné. Pokud hned neodpoví na naši textovku poslanou před třemi minutami, propadáme hysterii, že už nás nemilují. Nebo, že jsou zrovna v objetí sekretářky z administrativy. A také lovíme. Některé z nás už neloví, neboť mají uloveno. Některé zlatou rybku, některé jen ubohou mřenku. Ale, jak se říká, každý má to, co si zaslouží. Některé, co jsou ještě nebo již zase samy, loví občas, jiné loví stále. Jenže ulovit chlapa je docela složité. Tedy myslím, ulovit toho správného, takového, který by za něco stál. Někdy to může úplně někdo jiný, než se nám zpočátku zdálo. Nesnažte se ulovit hned toho prvního, který se nebrání. Dejte si na čas.
Neskočte hned prvnímu do peřin, protože by se mohlo lehce stát, že už vám znovu nezavolá nebo si vás ponechá jako občasný sexuální zákusek, aby si zpestřil a osladil svůj život. Většinou svůj „ženatý" život.
Dejte šanci muži, který do vás hučí, přestože vám připadá jako nudný a divný patron. Znám spousty takových žen, které mi pak zavolaly s tím, že právě on byl nakonec tím pravým.
Pokud do vás nikdo nehučí, neznamená to, že byste měly rezignovat. V omšelých sepraných legínách a vytahaném svetru nad kolena moc šancí nemáte. Nepřestávejte o sebe dbát a rozmazlovat se. Zapomeňte na to, že přírodní krása je váš dar, zvláště pokud jste překročily určitý věk. Šedivé vlasy rozhodně nejsou vaše ozdoba a mastná pleť vážně nikoho neohromí. A taky slevte ze svých nároků. Pohlédněte realitě do očí. Pak zjistíte, že třicátník odvedle s tváří hollywoodské hvězdy opravdu nebude nikdy váš. Tedy myslím natrvalo váš.
Že jsem vám to teď pěkně „nandala"? No, realita bývá někdy tvrdá. Ale když se s ní smíříme, nakonec zjistíme, že to možná není tak zlé. Nakonec vám kolega z vedlejší kanceláře, ano, ten nevýrazný nekňuba, nebude připadat tak nevýrazný. A možná postupem času zjistíte, že vůbec není nekňuba, ale inteligentní chlap, jen je trošku uzavřený. Ale možná s vámi se rozpovídá. A možná se s vámi i od srdce zasměje, jen mu dejte šanci. Postupem času třeba oceníte jeho kuchařské umění, protože ten losos na víně byl prostě skvělý a jeho nápad jet lanovkou na Chopok naprosto geniální. Kdyby ho to totiž nenapadlo, nepoznala byste úžasného chlapa do nepohody, který vás dokáže rozesmát.
