Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2018, Kolo: zimní, Téma: Rodina
MDŽ
Marta Furchová, věk: 63 let
Mezinárodní den žen- svátek tolik opěvovaný i zatracovaný zároveň. 8.březen nám vždycky jako dětem přinášel...
MDŽ
Mezinárodní den žen
Svátek tolik
opěvovaný i zatracovaný zároveň. 8. březen nám vždy jako dětem přinášel
sváteční náladu už od rána. Hned po škole jsme chodívali zpívat a recitovat
básně našim maminkám i babičkám do zdejšího kulturního domu. Všechny děti byly
zapojeny do programu. Ať už byli rození
zpěváci či recitátoři nebo ve svém přednesu trochu pokulhávali. Snad to
vyvolalo na tvářích přítomných maminek a babiček shovívavý úsměv, když se něco
nepovedlo. Ale vše bylo připraveno s láskou a úctou k našim ženám a
tak to dětem rády odpustily.
Když produkce skončila,
rozeběhly se všechny přítomné děti pod pódium, kde byly v několika řadách květiny, zvané
primulky, myslím. Každé z dětí popadlo jednu květinu, o které se
domnívalo, že je ta nejkrásnější a běžely s ní ke své mámě nebo i babičce.Toho dne
zlobily o něco méně než jindy, protože je určitě zasáhla ta slavnostní chvíle.
Nechtěly ji porušit sobě ani svým blízkým.
Uplynula léta a doba se o dost změnila. Dnes se uctívá jen kult mládí. Kdo už mladý není jako by ani nebyl. Stane se neviditelným. Pro společnost, pro okolí, mnohdy i pro rodinu samotnou.
Zase je 8. březen. Den trochu pošmourný, jak se na takový březnový den sluší. Vyšli jsme nakupovat. Do Lidlu. Platíme u pokadny. Ukládám zakoupené zboží i peněženku. Pohlédnu směrem k východu z prodejny. Od poslední pokladny, nejblíže východu se odlepí mladíček v obleku. Se zářivým úsměvem mi podává žlutou růži s přáním krásného dne. Opětovala jsem jeho úsměv a zavzpomínala na svá dětská léta, na maminku, jak se její šedomodré oči rozsvítily štěstím a dojatě si sušila oči kapesníkem, když jsem jí podávala kytici květin. Bylo mi u srdce tak krásně. Poohlédla jsem se kolem sebe a všimla jsem si, že všechny ženy, které opouštěly obchod si nesly krásnou růži. Všechny, ať to byly mladé dívky, které se ulily z vyučování a doběhly si do obchodu pro svačinku, mladé ženy s kočárky i s ratolestmi různého věku, nebo babičky o holi, zápasící s vozíkem na kolečkách, aby nákup dopravily bez úhony domů. Všechny se krásně usmívaly a vzpomínaly, co krásného je v životě potkalo a ještě potká, snad.
Že by se začalo blýskat na lepší časy?
