Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: letní, Téma: Móda, nákupy, záliby
Ach ty ženy a móda
Vendula Koudelová, věk: 25 let
Poněkud feministicky pojatý fejeton o ženách, vzniku ženského módního světa a o ženském, po staletí se opakujícím přístupu k módě.
Ach ty ženy a móda
Jsem žena. Nebo řekněme, že z velké části se za ni považuji. A i já se s přibývajícím věkem samozřejmě bez jakýchkoliv známek vrásek kolem očí, úst, dokonalou postavou přesýpacích hodin, nesvraštěným krkem, vypnutým dekoltem a s plnými přírodními ňadry místo placáků v ponožce (omlouvám se, jsem hříčka přírody) stále ráda a hezky oblékám. Období osobitého oblékání, ale dejte mi za pravdu, nezačíná naprosto nezávisle a spontánně. Jako malé dítko nemáte velké právo na svůj vlastní vkus, tedy pokud si vaši rodiče neradi pohrávají se sociálkou a tudíž nosíte to, co je vám vybráno. V tom nejnižším věku je to roztomilé. V období adolescence už to zpravidla mívá horší průběh. Přejete si vysněné oblečení, a jak to nakonec dopadne? Ale to si jsi, přece tolik přála, sháněli jsme to pro tebe skoro dva měsíce! Ano přála, jenže ne z rákosového stánku a skoro za dvakrát takovou cenu, než jste mi to koupili. S takovým hadrem nemůžu jít ani na tělák! Neonové barvy asi aby mě měli stále na dohled a obrovský nepřehlédnutelný značkový nápis s přeházenými písmeny vpředu i vzadu. Bože já snad nemůžu být jejich. Prostě, když tahle ta období přetrpíte, nastává čas, když už si konečně můžete zcela a naprosto prostřednictvím svobodné vůle zvolit, co budete oblékat a nosit. Z počátku se tedy snažíme mít toho na sobě, co nejméně (patnáct je nám přeci jen jednou za život). Co naplat, že o svatební noci můžete díky mladistvým rozmarům svému milému dát už jen šlehačkový věneček s citrónovou polevou. Stále vás ale může ještě držet nad vodou, že při dnešní době odchodu do důchodu, máte celý život na to našetřit si na plastiku vagíny, jež je dnes již běžnou záležitostí a být pevnou šťabajznou i v sedmdesáti. Chybami se jak je známo člověk opravdu učí a v té slavné době jste to tak prostě cítila. Avšak další léta jsou naprosto úžasná. Do módního světa přicházejí muži. Váš otec má sice na účtu každý měsíc o několik set drobných méně, ale musíte uznat, že v tomhle jsou chlapi prostě úžasní. Drtivá většina udělá pro své (pro ně budete i v 50 holčičky) téměř cokoliv. Ten jejich pocit, když se v odrazu dceřiných očí rozzáří „platba odeslána", jejich EGO vynese až do vesmírných oblak. Ten pocit je přeci k nezaplacení. Nebo ne? V podstatě to děláme pro ně. Celý život to děláme jen pro ně. Dělají si z nás legraci, mudrují, lámou nad námi hůl se zvířecími ponožkami v sandálech u kulatého pivního stolu, že jediná naše záliba je v nakupování. Že ráno téměř nerozevřeme přeplněnou šatní skříň a přesto si zoufáme, že nemáme co na sebe. Že kdyby sečetli čas strávený nošením tašek, čas strávený u zkoušecích kabinek a čas strávený na pohovkách obchodních domů při čekání na nás, jejich „zatraceně drahé" polovičky, mohli by prožít ještě jeden plnohodnotný život. Zkuste se ale jen na pár chvil chovat podle jejich slov a rad. Nebo víte co? Raději to ani nezkoušejte! Protože jinak byste taky mohly zůstat s ponožkami v sandálech vy samy, doma a ten váš věčně nespokojený rejpal bude tokat s jinou, dokonale oblečenou a upravenou nenapravitelnou shopaholičkou v nákupáku, aniž by mu došlo, do čeho se to vlastně zase žene.
