Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: letní, Téma: Zaměstnání

Jeden den učitelky

Jana Vršecká, věk: 48 let

Fejeton popisuje s nadsázkou, jak probíhá jeden den vyčerpané učitelky na druhém stupni základní školy v době na konci školního roku.

 

Při vstupu do školní budovy je mi hej, děti jsou ještě doma, všude je ticho a klid. Procházím ztemnělými chodbami a jen tu a tam se ozve zvuk otevíraných dveří, zpěv dříve dorazivší kolegyně nebo nadávání pana školníka na bídný život v téhle škole. Pomalu dojdu ke svému kabinetu a vstoupím dovnitř. Moje království. Útočiště. Místo, kde se můžu ukrýt před nezbednými žáky, rozhněvanými rodiči i nadávkami školníka. Udělám si ranní čaj a zapnu počítač, abych zvěděla, co je nového ve světě vzdáleném i tom našem mrňavém školním. Hurá, počítač funguje, nesupluji, nikdo není nemocný, mám svoji volnou hodinu. Připravím si pomůcky na první hodinu, cože to dnes máme, český jazyk v sedmičce, hm, to bude lahůdka. No nic, bude třeba je proklepnout v pravopisu, rychle vyhledám pravopisné cvičení a běžím si je vytisknout pro 20 žáků.

Kopírka, naše svéhlavá a sedmihlavá saň, modlím se cestou, ať funguje, ať je v ní papír, barva, ať se mi to vytiskne, prosím, prosím, ať nemusím volat ajťákovi, protivnému chlapíkovi, který všechno ví nejlíp a podle něhož jsme my učitelky jen slepice, které ničemu nerozumí. Tak paráda, chybí jen papír, to zvládnu. Kam ho proboha jen mohl dát? No nic, musím se vrátit do kabinetu, kde mám svůj vlastní balík a už můžu tisknout. Tak sláva. Připravena na prověření neznalostí z pravopisu.

Zvoní, děti vstupují hlasitě do areálu, konec pohody. Všude se míhají postavičky, batohy, brašny, mobily, tablety, děti se hlasitě vítají, jako by se neviděly nejmíň dva roky. Tolik líbání a objímání po ránu nezvládnu, proto urychleně se soustavným dobrý den, dobrý den, ahoj, nazdar, dobrý den spěchám do svého útočiště.  Smůla, přišla kolegyně, se kterou se nemusím, takže ranní pohodička skončila. Stejně zvoní na hodinu, takže do procesu! Jejda, zapomněla jsem na třídní knihu, bez ní ani ránu, je to nejdůležitější věc na škole, musím se vrátit do sborovny. No paráda, není tady, tak to bude zase ráno!

Hurá, vcházím do třídy a třídní kniha se na mě červená na stole. Děti se neochotně zvedají a zase si sedají. Kdo chybí? Jako obvykle, zapisuji absentéry, no nevadí, alespoň bude míň opravování a otravování. No a už píšeme prověrku na pravopis. Pozoruji děti, jak hloubají nad tím, jaké i/y se píše ve slově babička a vrtím hlavou, co všechno jim dělá problémy. Ignoruji výkřiky typu: Ale vy jste nám to neřekla dopředu!! TO přeci nemůžeme psát! Laskavě se usmívám, tisknu zuby k sobě a trvám nekompromisně na vypracování textu. No, tak máme to. Pomáhám žákovi se všemi dys a nějak to dáme dohromady, bude to snad čtyřka, uvidíme.

Hodina uběhla docela rychle, zvoní na přestávku, tak honem, do kabinetu a připravit se na další hodinu. Hm, další čeština v sedmičce, tak znovu na kopírku. Někdo přede mnou vybojoval papíry, tak to jde rychle a hodina se opakuje. Konec hodiny už se blíží, čeká nás velká přestávka, dvacet minut ve sborovně s kolegyněmi a lahodná kávička z kávovaru. Už cestou cítím, jak voní. Přicházím mezi prvními, usedám na své místo a usrkávám horkou kávu. Lahoda. Kolegyně už přišly, řešíme suplování na zítra a co zapsat do třídní knihy ohledně exkurze. Tyhle chvíle tak rychle utíkají, že se člověk ani nenaděje a už zase zvoní. 

Tentokrát kráčím do osmé třídy. Moje zlatíčka, mám je na češtinu i na dějepis a dnes máme oba předměty za sebou. No, tady si oddychnu, popovídáme si o problémech, které se objevily, práci na dnešní den rychle zvládneme, jsou šikovní. Hodina češtiny je rychle pryč a následuje dějepis. Zkouším zapojit interaktivní tabuli. Mám v počítači všechny přípravy na hodinu včetně zápisu. Je to marné. Nechce komunikovat s mým počítačem, musím vyhledat mého oblíbeného ajťáka, to zas bude řečí. Najednou jeden z žáků zareaguje: ,,Nemáte to propojené, paní učitelko, to musíte takhle.“ Odstrčí mě od stolku, zručně připojí a propojí cosi a… zázrak! Na tabuli se objevuje vše, co potřebuji. Otřu si pot z čela, pochválím pohotového žáka a rychle proberu dnešní látku. Za pět minut zvoní, pro dnešek konec přímé vyučovací činnosti. Ta mi ale dala zabrat! Už aby byly prázdniny!

 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Utajené nákupy

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý trpíme nějakou tou úchylkou. Ovšem možná díky těm úchylkám je náš život pestřejší a dokonce může upevňovat...

Téma: Rodina

Babka šetřilka

Dana Beňaková, věk: 59 let

Přečíst

Šetrnost je jistě vlastnost víc než chvályhodná. Ale chtít druhým vnucovat věci, které už mají své dávno odslouženo, byť...

Téma: Rodina

Prostě mu najdeš jiného tátu

Vladimíra Čechová, věk: 39 let

Přečíst

Dá se zapomenout na slova vyřčená v hádce? Je lepší vědět nebo zapomenout? Kdy ještě stojí za to bojovat a kdy je lepší se otočit...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing