Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Muži
Výměna manželek
Jitka Kubešová, věk: 56 let
Nejedná se o onen známý televizní pořad, nýbrž o to, jak paradoxně to někdy v životě chodí... že taková výměna manželek může nastat i v životě někoho blízkého ...
Něco vám to připomíná? Možná jeden televizní pořad, kdy se vymění manželky v rámci hospodaření v jiné domácnosti. Ale také vám to možná připomene některé naše celebrity, které si vyměnily manžele k trvalému soužití. Vždycky, když jsem o něčem takovém četla v ženském časopise, přemýšlela jsem, jak to potom všechno funguje. Stýkají se ony rodiny? Nebo na sebe zanevřou a už nikdy na sebe vzájemně nepromluví? Vážně nevím. Ale znáte to, když se to děje v rámci společnosti, která je nám na hony vzdálená, tak si říkáte, že jsou zvláštní, možná svým způsobem zvrhlí. Ale co když se něco podobného odehraje v okruhu vašich známých? To už může nastat docela prekérní situace.
Zdenička je hodná holka. Modrooká učitelka v mateřské škole. Její manžel Jirka pracuje jako technik v nějakém servisu na opravu vysokozdvižných vozíků. Donedávna žili docela poklidný život třicátníků. Plánovali miminko. Ale ouha, vše se změnilo po jejich poslední dovolené, na které se seznámili s Vandou a Rudolfem. Setkání s divokým párem, u kterého různé oslavy a párty všeho druhu byly na denním pořádku, změnilo od základu jejich životy. Už při vystupování z letadla si Rudolf všiml křehké blondýnky, zavěšené do tuctového, jak se vyjádřil, balíka. Onen balík byl Jirka s kšiltovkou na hlavě, který vláčel poměrně značně naditý kufr. Jeho pohled těkal z Jirky na Zdeničku, která v bílém přiléhavém tričku pobíhala okolo Jirky a snažila se mu pomáhat. Rudolfovi připadala jako roztomilá panenka na klíček. Když se ubytovali, nedokázal myslet na nic jiného, než na její velké pomněnkové oči. Uvědomil si, že ho ta holka neskutečně přitahuje. Nemohl se dočkat rána, kdy u snídaně znejistěl.
On, ten mistr světa, kterého nic nevyvedlo z míry. A nejednou se tady objeví taková malá nenápadná třicítka a on se cítí úplně ztracený. Dokonce nevšímavá Vanda zaregistrovala, že je Rudolf nějak mimo. „Můžeš mi, prosím, odpovědět? Čučís do blba, usmíváš se jako truhlík a vůbec mě nevnímáš. Tak pojedeme na ten výlet", dula do Rudolfa. Jenže Rudolf měl v hlavě jen jednu jedinou myšlenku. Jít tam, kam šel onen nenápadný pár a seznámit se s nimi.
Netrvalo to dlouho a ještě ono odpoledne uslyšel za svými zády něžný hlásek: „Můžete mi prosím, podat osušku?" Když se Rudolf otočil, celý zkoprněl. Jako ve snách podal oné něžné víle jednu z bílých, pečlivě poskládaných osušek. „Prosím, já jsem Ruda", utrousil, když jí vkládal osušku do dlaní. „Zdena", lehce se začervenala víla. Netrvalo dlouho a seděli spolu a pili odpolední drink. „Jirka si šel lehnout", byl po tom dlouhém letu docela unavený, vyprávěla mu. To mám ale štěstí, že Vanda jela na výlet s kamarádkou, pomyslel si Rudolf. A tak si spolu povídali a povídali, hodiny ubíhaly a oni oba zjistili, že je to povídání velice příjemné. Když večer Zdenička uléhala vedle stále unaveného Jirky, uvědomila si, že Rudolf má něco do sebe. A Rudolfovi trvalo celých dvacet čtyři hodin, aby skončil jako zamilovaný studentík. Uvědomil si, že Zdenička, ta něžná křehká víla působí na něho jako uklidňující analgetikum a že se mu to líbí. Že se mu to líbí mnohem víc než Vandiny věčné akce, křik a shon. A tak se stalo, že Zdenička trávila mnohem více času s Rudolfem než s Jirkou, který svou přízeň věnoval ve zvýšené míře Vandě. Najednou přestal být unavený, s Vandou vymetal všechny taneční večery a na výletech se mu taky hodně líbilo. Jednoho večera, po návratu z takového divokého večírku s Vandou, přiznal Zdeničce, že se mu takový život moc líbí. A díky mnoha skleničkám a alkoholovém opojení z přemíry místního moku přiznal, že se mu Vanda líbí. Že se rozhodl změnit svůj život a od Zdeničky odejít. Očekával slzy, výčitky a hromy blesky, ale nic z toho se nestalo. „Dobře miláčku, akceptuji to, hned po návratu požádáme o rozvod", prohlásila Zdenička s ledovým klidem. Vlastně jí to Jirka tak trochu usnadnil. Chtěla mu říct totéž. S Rudolfem byla šťastná.
Domů se vraceli už jako dva úplně jiné páry. Zdenička s Rudolfem, jako klidný, vyrovnaný pár šli ruku v ruce a vrhali na sebe zamilované pohledy. Druhý pár, Vanda s Jirkou, šli pěkně svižně, byli rozesmátí a každou chvilku se vášnivě objímali. Prostě došlo k výměně manželek.
Vanda také podala žádost o rozvod a již druhý týden po návratu z dovolené se zabydlovala u Jirky a přestavovala nábytek. Koupila nové postele, protože spát v té, kde se Jirka mazlíval se Zdeničkou, spát vážně nechtěla.
Tato situace trvá již několik let. Rudolf Zdeničku již požádal o ruku, Vanda s Jirkou zatím žijí na „psí knížku", ale proslýchá se, že jim to klape jako nové lodičky po dlažebních kostkách.
Přeju jim to, jen se trochu obávám, že Rudolfovi se časem zasteskne po divokých večírcích a že Zdeničku rychlé tempo života unaví a začne vyhledávat zase poklidná sobotní odpoledne.
