Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2013, Kolo: podzimní, Téma: Muži

První láska

Dana Jízdná, věk: 50 let

Fejeton První láska navazuje na povídku. Zajímají mě příběhy žen, které v sobě stále nosí okouzlení z prvního vzplanutí. Když se znovu setkají se svým osudovým mužem, opět podlehnou jeho kouzlu, přestože je tento muž zklamal. Ne vždy jejich příběhy končí dobře. Zůstává podivná hořkost a smutek.

První láska

Existuje ta pravá a šťastná první láska? Jsou lidé, kteří žijí společně víc milenci nebo přátelé? Jsou to otázky, které plní stránky knih a časopisů. Otázky, které si občas klademe sami a na které nám snad moudře odpovídají odborníci, o kterých si myslím, že sami tápou ve svém citovém životě.
Každá dívka bývá v citlivém věku plna snů o velké lásce, sní o tom pravém a jediném, záhadném. Je to sen o někom, kdo nás pochopí a bude vnímavý k našim bolestem a bude se radovat s námi, když budeme šťastné. Očekáváme od toho, koho potkáme, svou představu nebo jsme vmanipulovány do představ hrdinek románů, dnes už i seriálů? A vůbec, neočekáváme od
toho druhého víc, než je možné, aby nám dal? Proč vlastně nepřijmeme zcela bezvýhradně fakt, že sen je sen a ten skutečný protějšek je jen chybující člověk, který možná sní o něčem jiném? Byla jsem v citlivém věku, kterému odborníci říkají puberta. Četla jsem Pohádku máje a Věčně zpívají lesy a hledala v romantice knih svou představu toho dokonalého člověka, který bude jednou mým vzhledem, inteligencí a šarmem unesen. Prožívala jsem velkou první lásku hrdinů filmového plátna.
Jednou se objevil on s velkým O. Jen stál a koukal, nic víc. To stačilo, aby mohla naivní pubertální dívka vymyslet řadu skvělých vlastností, jaké její objev má. Přes veškerou snahu na sebe upoutat jeho pozornost, On nereagoval tak, jak jsem od něj očekávala. Místo, aby byl unesen mým vzhledem a šíleným oblečení, jen stál před klubem a koukal. Bylo mi smutno a
chtělo se mi brečet.
Tehdy jsem sledovala romantický seriál a prožívala vzplanutí hlavní hrdinky. Chápala jsem její smutek, když její vztah skončil špatně. Byla jsem romanticky naladěna, a to vyhovovalo mým
pocitům.
Mé rozpoložení zničila přítelkyně mé matky. Přišla na návštěvu a usedla do křesla vedle mě a mé maminky, když jsme sledovaly onen zamilovaný příběh. Neutrousila slzu, ani obrazně, dokonce komentovala ty nejromantičtější scény s určitým sarkasmem. Nakonec dosti cynicky konstatovala, že všechny první lásky, včetně té Mrštíkové Pohádky, končí velmi špatně. Prostě tak je to v životě dáno. Rozvinula své teorie o škodlivosti prvního zamilování a lásky vůbec. Podle ní zamilovanost do vztahu nepatří a v žádném případě ne do manželství. Lidé se mají brát po rozumném uvážení. Manželé jsou víc přátelé než milenci. Tím ukončila svá filosofická
moudra a následovalo pomlouvání manžela s výčtem jeho záletů. Mé mamince i mně otrávila hezký večer.
Ponechala jsem tehdy svou matku její kamarádce a odešla jsem do svého pokoje, kde jsem snila dál o svém mlčícím a záhadném mladém muži. Prožívala jsem první zamilované okouzlení. Měla jsem svou první lásku. Co na tom, že si mě ten hoch nevšímal. Důležité bylo to, co jsem si představovala. On šel na vojnu a mně čekala škola. Po návratu se velká láska nekonala. Tedy ne pro mě. On s velkým O začal chodit s tou nejpitomější holkou, jakou jsem kdy potkala. Podle mě byla stará, oblékala nemožně a děsivě usedle.
Na první lásku jsem zapomněla, na výrok matčiny přítelkyně ovšem ne. Pronásledoval mě a svým způsobem mě pronásleduje i dnes. Hledám důkazy proti zlé věštbě. Přítelkyně mé matky se přece musela mýlit. Její hořkost nemůže zkazit onu Pohádku máje, kterou tak snivě napsal Vilém Mrštík. Vím, že Helenka se do dnešní doby nehodí a její chování dnes budí jen úsměv. Také jsem tu knížku četla s určitým nadhledem. Přesto to okouzlení z prvního polibku, objetí, vykreslil spisovatel pro mě nádherně. Byly jsme a myslím, že stále jsme odchovány romantikou knih a filmů. V kouzlu filmových obrazů a knižních vět hledáme onu krásu citu. A jsme možná právě tou krásou podvedeny, i když si to neuvědomujeme.
Dospěla jsem. Setkala jsem se mnoha lidmi a s mnoha příběhy. Obklopovaly mě a obklopují stále příběhy žen, jejich lásek a návratů do doby, kdy se v nich probudil cit a byl korunován vášní. Vyprávění mých přítelkyň a známých o svých citových výhrách a prohrách mně stále provází. Osudy zamilovaných, zhrzených žen, které potkají svou velkou a možná první lásku jsou si hodně podobné. Stále mě zaráží umění žen odpouštět. První příběh, druhý, další - všechny se odehrávají podle téměř stejného scénáře. Objeví se On, krásný, neodolatelný. Přijde okouzlení. Myslím si, že ve skutečnosti přisuzujeme
své představy a sny muži, který nás upoutal. Když se rozplyne první okouzlení jako jemná mlha, nedíváme se na skutečnost, ale sníme dál. Umíněně se držíme svých představ. Klameme se nebo se chceme klamat? Je romantická představa, kterou nám kdysi naservírovali v knihách a filmech, pro nás důležitější než skutečnost?
Ne vždy zůstane jen lehký jemný cit. Velké vzplanutí končí velkým zklamáním. Mladá žena očekává něco jiného, než jí protějšek může nabídnout. Jsou muži, kteří to snad tuší. Nabídnou iluzi, předvedou sen, který ve skutečnosti není. Vystřízlivění ze snu bývá kruté On odejde a pluje dál životem. Zůstane po něm otázka. „Proč náš vztah skončil tak špatně?“
Vše přebolí, ale někde v zásuvkách našeho myšlení navždy zůstane záchvěv onoho citu. Po čase se objeví někdo praktický a přátelský a na velký cit se zapomene. Žijeme spokojeně, pokud
se jednoho dne jako v románovém příběhu znovu neobjeví On. Mé milé známé ženy, vdané, spokojené ve svém životě a hlavně nepřipravené, stojí před mužem, který je okouzlil, zradil a ztratil se z jejich života. Nyní se opět objevil a vše je náhle odpuštěno. Čím je onen muž horší a větší podrazák, tím více získává zájem své dávné lásky.
Nikdy jsem to nechápala. Jenže hra běží dál a tím nesprávným směrem. Najednou mizí léta
často i spokojeného manželství. Okoukaný a unavený manžel ztrácí svou přitažlivost a nakonec v mysli ženy prohraje se šarmem dávného přítele. Pro ni přestane existovat rodina, děti, sousedé a přátelé. Někdy se rozběhne příběh velké lásky znovu. Ona odchází za tím pravým a nechává po sobě spoušť a nenávist. Pak procitne uprostřed rozbitého života a onen vysněný muž zmizí. Jindy, a to je ten lepší příběh, zůstane jenom vzpomínka a hořké konstatování, že tehdy to mohlo dopadnout lépe.
Před časem jsem stála na chodbě a držela v ruce zalepený dopis. Dala mi ho přítelkyně, kterou mám velmi ráda. „Dej mu ten dopis.“ řekla mi. Zvala v něm svou bývalou lásku na nějakou společenskou akci. Záminka? Jistě. Přítelkyně se chtěla sejít se svou ztracenou láskou. Podávala jsem ten dopis v rozpacích. Nerada. Ten chlap se na mě díval s pohrdavým pohledem. Dopis skončil v kapse, ani se na něj nepodíval a ani neodepsal. Když mě ještě ten den požádala kolegyně, zda bych s ní nešla na kávu, netušila jsem, že se chce vyplakat. Jako ve zlém snu jsem poslouchala znovu příběh o chlápkovi, který ji opustil těsně před svatbou a pak se znovu setkali. Jistě tím mužem nebyl nikdo jiný, než onen drzý nevychovanec, který si hrál na Američana v tmavých brýlích. Nyní se rozcházejí. V jednom dnu dva podobné příběhy, jeden se naštěstí neopakoval. Ten druhý byl smutnější. Rozbité manželství a blížící se samota. Proč uvěřila někomu, kdo ji ublížil a navíc ponížil útěkem před svatbou? Jak mu mohla znovu naletět? Jsme opravdu stále těmi rozechvělými dívenkami, které okouzlil svět románových pohádek?
Vzpomínám na přítelkyni ze školy. Měli jsme ji všichni rádi, spolužačky i spolužáci. Když někdo z nás potřeboval pomoci s učením, půjčit knihu, zápisy z přednášek, vždy vyhověla. Celé studium z ní její kluk tahal peníze, dělal si z ní legraci. Byl její první a ona na něj nedala dopustit. Nadbíhal nám, dvořil se nám, dělal návrhy a ji před námi urážel. Mluvil o ní nepěkně. Samozřejmě, že její příběh skončil fiaskem. Měli nastoupit u jedné firmy, ale on se nechal zaměstnat jinde a našel si tam lukrativnější slečnu. Naše spolužačka se vdala za báječného mužského. Určitě měl své chyby, ale měl ji rád. Byl prima jako ona. Naše spolužačka však dodnes vzpomíná na onoho dokonalého a lituje, že nemohla nastoupit do práce s ním. Určitě by dnes byli spolu.
Musím být spravedlivá. Jeden příběh mých kamarádek skončil dobře. Má velmi blízká přítelkyně se vrátila ke svému idolu a opustila svého manžela. Ona a její první láska žijí šťastně a spokojeně, jen ona někdy lituje, že se rozvedla a odešla od svého muže.
Sedím u počítače a vybavuji si jeden příběh v mnoha variacích. Vím, že mé známé jsou milé a přátelské ženy. Třeba jen hledají ve svých snech ono jemné nepochopitelné něco, co činí jejich život zajímavý, to něco, co je aspoň na krátký čas vytrhne z každodenní všednosti obyčejného života. Ten krátký čas snů si vezme svou daň, ale možná, že chvilkový návrat do období romantického snění stojí za tu cenu, i když někdy velmi krutou.


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Erotika

Erotické prádlo aneb přece nebudeš TAKOVÁ

Lucie Jeřábková, věk: 48 let

Přečíst

Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...

Téma: Zaměstnání

Vždy perfektně upravená

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...

Téma: Kamarádky

Zlatá česká klasika

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing