Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: zimní, Téma: Rodina

Mít či nemít

Tereza Šimonová, věk: 21 let

Mít či nemít, toť otázka, kterou je nutné zodpovědět. Výběr nového člena rodiny totiž může mít dalekosáhlejší následky, než si někdy umíme představit a uvědomit..


Götingenská prasátka, momentálně velmi oblíbená jako domácí mazlíčci nejsou v českých zemích žádnou žhavou novinkou. Lidé si je pořizují na spásání trávy i jako kamarády na mazlení. V některých městech lze dokonce potkat takové prasátko na procházce a to prosím ne „nadivoko“, ale pěkně kultivovaně na vodítku jako psa. Koneckonců prasátka jsou velmi inteligentní a přátelská a pro svoji učenlivost ideální domácí i bytová zvířata. I přes všechna tato pozitiva je to přece jenom prase, které s trochou štěstí doroste „jen“ dvaceti pěti kilogramů většina bude ráda, když se nenaučí rýt rypáčkem koberec a hledat bukvice pod pohovkou. 

Mít či nemít prase, toť otázka, která posledních několik večerů hýbe naší domácností. A budiž nám ponaučením snaha Šimka a Grossmanna o chov užitečného zvířete. 

Prasátko Götingenské se podle chovatelů dá snadno vychovat k pořádnosti a poslušnosti, i přesto nastává s případným chovem vepříka v bytě panelového domu zásadní problém. Čistotnost a bezúhonnost štětinatého spolubydlícího by se dala jen těžko vysvětlit zástupu sousedů důchodového věku, kteří neustále poukazují na rány dveřmi, které jsme hned třetí den po nastěhování na zoufalé výzvy starší dámy, jejíž byt s naším ani trochu nesousedí, pečlivě obložili molitanem, a které jsou údajně z našeho bytu slyšet i v době, kdy vůbec nikdo není doma. V takovéto situaci by chov prasete byl zřejmě chápán jako přímá provokace namířená proti ostatním obyvatelům domu. 

Jak tedy vysvětlit praseti, že se má chovat jako pes, mlčet jako ryba a pohybovat jako větší kočka, která vydrží celé dopoledne v klidu sama doma? Nejlepší by bylo přítomnost nového mazlíčka zatajit sdružení vlastníků bytových jednotek a svést případné podezřelé zvuky na jednoho z méně pořádných spolubydlících.

Kromě těchto předpokládaných, řekněme globálních sporů, nastávají i lokální neshody. Ty stojí především na odlišných představách jednotlivých členů domácnosti o chovu prasete. Někdo je toho názoru, že roztomilé prasátko, které má při narození přibližně jeden kilogram si udrží svůj miloučký vzhled až do dospělosti a nechá se s radostí nosit v rozličných taškách, podobně, jako někteří malí psi, pro které je to pravděpodobně životním posláním. Tento názor by předem vyloučen z diskuze několika fotografiemi, zcela jasně vypovídajícími o budoucím vzhledu prasečího mimina. Dvacetikilové miniprasátko rozhodně nezapře svoji druhovou příslušnost, která více než málo směřuje k divokým kancům, před kterými většina z nás s hlasitým křikem prchá z lesa. Dalším z okamžitě zamítnutých návrhů na filozofii chovu prasete v městském bytě, konkrétně reakcí na nastolený problém: „Co když nám prase přeroste?“ byl tento: „No co, když ho překrmíme, tak ho sníme.“ Bylo rozhodnuto, že sníst vlastního domácího mazlíčka zavání morální zvráceností. Shodli jsme se tedy na tom, že čuník by byl vychováván jako pes (pro zastánce argumentu číslo dva podotýkám: „Kdo by snědl svého psa, i když je to prase?“). Prvním skutečně seriózně nastoleným problémem ohledně chovu prasete byl: „Jak ho zabavit, když nebude dopoledne nikdo doma?“ Načež bylo opatrně navrhnuto, že by bylo nasnadě pořídit prasátka dvě. Toto řešení bylo akceptováno, ale nakonec převládl názor, že by se sice vzájemně zabavila, ale rozhodně proti stojí fakt, že dvacet pět plus dvacet pět kilogramů v manželské posteli (která by jistě sloužila jako útočiště a pelech)by zapříčinilo vyhoštění chovatelů do obývacího pokoje, kam by se v případě špatných snů mohlo přesunout i prasečí osazenstvo domácnosti a migrační problém by nedosáhl uspokojivého řešení. 

Na základě těchto společných závěrů bylo rozhodnuto, že s výchovou prasátka ještě počkáme, neboť dosud nejsme zralí k závazku zvířecího druhu. K Vánocům budeme místo do mazlíčka investovat do příslušné literatury a navazování dobrých vztahů se staršími sousedy. Začneme třeba tím, že nebudeme používat dveře.


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Utajené nákupy

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý trpíme nějakou tou úchylkou. Ovšem možná díky těm úchylkám je náš život pestřejší a dokonce může upevňovat...

Téma: Rodina

Babka šetřilka

Dana Beňaková, věk: 59 let

Přečíst

Šetrnost je jistě vlastnost víc než chvályhodná. Ale chtít druhým vnucovat věci, které už mají své dávno odslouženo, byť...

Téma: Rodina

Prostě mu najdeš jiného tátu

Vladimíra Čechová, věk: 39 let

Přečíst

Dá se zapomenout na slova vyřčená v hádce? Je lepší vědět nebo zapomenout? Kdy ještě stojí za to bojovat a kdy je lepší se otočit...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing