Home Fejetony
2019 Chci si
stáhnout román Podmínky Vyhodnocení
2019 Kontakt Naše
spisovatelky Finále
2013 - 2019 Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

 

   Porady u nás na pracovišti. To je bašta. V kolektivu zhruba padesáti žen, kde čtyřiceti z nich velí nadřízený – muž, to je vždy prostor pro takový malý osobní sociologický průzkum a pro nás, kteří s oblibou pozorujeme lidi kolem sebe, je to velká výzva, mnohdy jde o situace vtipné, někdy bojovné, dramatické až nebezpečné.
  S určitou pravidelností míváme porady alespoň jednou za měsíc. Prvním bodem, který bývá pro tento kolektiv poměrně zásadní, je fakt, co má která kolegyně na sobě, jestli ta či ona má sukni příliš krátkou, sáčko příliš těsné, či zda některá naprosto neodhadla odstín svého přelivu. Po chvílích ševelení přichází „vládnoucí garnitura“ a průzkum vizáže se opakuje tentokrát s jistou dávkou kritičnosti, poněvadž přece nadřízená, která má jistě astronomický plat, nemůže mít tak laciné boty, jaké tady předvádí a krátká plisovaná sukně v jejích letech je zcela jistě naprosté faux pas. Jakmile (většinou starší) kolegyně dokončí svou módní policejní prohlídku, přichází na řadu přivítání a již v úvodu poděkování za dosud odvedenou práci … jako by bylo již dopředu potřeba naladit dámy pozitivně, protože obvykle přijde nějaká „jobovka“, která by je bez patřičného rozpoložení mohla uvést v šílenství.
  Většinou si úvodní slovo bere vedoucí celého oddělení, představí nového zaměstnance, pokud se takový odvážlivec najde a rozšíří řady našeho týmu, je-li nálada příjemná, dočká se i uvítacího potlesku. Hlavní šéfová je milá, vzdělaná a zkušená paní, evidentně ví, že metodou cukru a biče by mnoho nezískala a snaží se vždy hovořit laskavě, mile, ale zároveň věcně a jasně. Z tónu jejího hlasu, z jejích gest a mimiky jde krásně poznat, kdy je třeba zbystřit, zamyslet se, zpozornět. Především v situacích, kdy si k sobě do kanceláře zve zaměstnance kvůli nějakému vyjádření, kdy jde o nepříjemné věci, se snaží neděsit, nehrozit, nezastrašovat. Ráda přidá vždy na závěr nějakou vtipnou glosu, čímž člověka uklidní. 
  Po celou dobu vládne během porad poměrně klid, obvykle je-li něco vytýkáno, skloní hlavu k zemi ty, kterých se toto týká, některé si nervózně mnou zpocené ruce, některé si dělají poznámky, těch je minimum, a jiné sepisují seznam odpoledního nákupu. Poté dostává slovo jediný muž v kolektivu, vedoucí oněch čtyřiceti dam, které pracují v první linii. Má jednu nevýhodu – býval jedním z nich. Léta pracoval v jejich řadách, byl jejich kolegou, s většinou si tyká a proto je pro něj, myslím, docela problém získat si respekt, byť by se zdálo, že takový vedoucí je vlastně ideální. Je mladý, chytrý, své práci rozumí. Můžeme si nalhávat cokoliv, ale jsme stvoření hašteřivá, hysterická, nesneseme příliš kritiku, vše se nás dotýká, ať už slovem, či pohledem, bereme se příliš vážně. Některé jeho metody vyvolávají u dam různorodé emoce a většinou se pak na něj stran jeho podřízených nahrne salva stížností, požadavků a podobně, pod jejichž tíhou často se svými návrhy a příkazy ustoupí a podléhá vyčerpán. Chápu, není to jistě snadné, tyto situace často připomínají lov na zvěř a ne vždy bývá jasné, kdo je obětí. Nedávno nás pobavil svým jistě inovativním návrhem, že by rád někdy se svými podřízenými udělal setkání mimo pracoviště na nějakém příjemnějším místě, všechny dámy by si sedly do kruhu a řekly by si, co se jim na sobě navzájem nelíbí, vyříkaly si své problémy, které mají jedna s druhou a otevřeně by si pověděly, co si o sobě myslí. Inu, představa to byla zajímavá, ale v rámci zachování duševního i fyzického zdraví bych do toho nešla. Dokážete si představit několik desítek ženských, které jsou k sobě upřímné?! 
  V tak charakteristickém kolektivu jako je ten ženský hraje roli každý detail. Jsou typy lidí, kteří si z vás v daný den udělají svého úhlavního nepřítele jen proto, že máte nový sestřih vlasů, který vám neobyčejně sluší, proto, že ví, že jste v životě momentálně šťastný/á, že studujete vysokou školu, což někteří kvitují s obdivem, jiní by vás ukamenovali nebo zkrátka stačí, že se usmíváte a přijdete do práce s dobrou náladou. 
  Má přímá nadřízená je dobrý šéf, jak se všichni shodujeme. Je vzdělaná, velmi chytrá, řekla bych „pálí jí to“, zajímá se i o věci mimo obor, které by nám mohli věci usnadnit, zefektivnit, nebojí se řešit jakýkoliv problém, když si člověk přijde pro radu, neodbude jej, poradí vždy fundovaně a pro věc se zapálí, až působí dojmem malého dítěte v zápalu hry, jeden malý háček to však přece jen má. Je poněkud náladová a tím nevyzpytatelná. Podléhá tomu tedy i způsob, jak s ní člověk komunikuje. Člověk vysledovává z jejích gest, řeči i chůze, jak je zrovna na tom a podle toho jedná. Je to taková komunikační hra, řekla bych. Ale je to vždy svým způsobem výzva.
  Je to u nás zajímavé panoptikum charakterů, povah a osudů, a když jednotlivé kolegy člověk více pozná, naučí se s nimi komunikovat, a to i přesto, že některými oblíbený sport zvaný „leštění klik“ sami nepraktikujete, nebo nemáte tak bohatou fantazii jako jedna má zcela specifická kolegyně, která bytostně potřebuje mít o všem přehled a když jej nemá, tak si ho zkrátka vymyslí. Jako například u jedné mé kamarádky, která je podle ní lesbička (nic proti nim), protože ji už několik let nepotkala s žádným mužem a dokonce za ní chodí vždy jen ženy. A co její teorii potvrzuje ještě více – je jí čtyřicet, nemá manžela a dokonce ani děti, proboha! Ano, tak to je přece jasný důkaz toho, že je na ženy.
Ženy, dívky, dámy – chovejme se žensky a občas alespoň trochu rozumně. Buďme milé, laskavé, přející, usměvavé, ochotné a silné. Takové uvnitř přece všechny jsme a muži nás za to obdivují. Nezapomínejme na to.

 

---

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.1. až 31.3.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing