Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: jarní, Téma: Móda, nákupy, záliby

Never Ever Give Up

Katarína Jirková, věk: 30 let

Nadšení, se kterým se vrhám do všech možných i nemožných sportů, mě vedlo ke krátkému zamyšlení. V tomto fejetonu rozebírám, zda má vůbec smysl bezhlavě se vrhat do různých aktivit, když už za ta léta tuším, že jsem jedním slovem kopyto. Bude má píle odměněna aspoň dobrým pocitem ze sportovního výkonu? Nebudu zážitek kazit ostatním? Mám nebo nemám to vzdávat?

Never Ever Give Up

Údajně se rozlišují následující typy lidí: jeden typ má nadání pro ladnost provedení pohybu a další je obdařen silou. Ještě se můžete setkat se třetím typem, který je obdařený vytrvalostí. Samozřejmě zde existují i takové extrémní případy, kterým prostě jde všechno, až vás to štve. Anebo tací, kterým nejde nic. Pro představu uvedu pár příkladů: jedinec, kterému daly sudičky do vínku schopnost prvního typu, i kdyby klusal v pytli od brambor, tak by vypadal coby ladná laňka, která se vznáší nad rozkvetlou loukou. Jedinec druhého typu je zase schopen třeba svou těžkopádnou tělesnou schránku vytáhnout přes strmé převisy, a i Helenu Růžičkovou by přenesl s hravou lehkostí přes práh domu. Třetí typ svým vytrvalým tréninkem buď dosáhne, nebo nedosáhne úspěchů a je potom na něm, jak s tímto zjištěním naloží. Buď bude sportovat jenom tak pro radost anebo pokoušet osud přihlašováním se do různých soutěží a v případě týmových her kazit snahu o výhru.

Osobně neoplývám ani ladností, ani silou. A ani vytrvalostí. Jsem ten nejhorší nedočkavý typ, který když není po jeho, vzteká se jak malé dítě. Ve snaze najít aktivitu, která by vyhovovala mým schopnostem, jsem již zakusila dokonce i trýzeň baletu. To vyvolá úsměv na tvářích čtenářů, kteří mě znají, pro ty, kteří mě neznají, je má schopnost ladného pohybu přirovnatelná ke známému slonu v porcelánu. Mé pokusy o silovou aktivitu s horolezeckou stěnou nabyly bájných rozměrů. 

Má tedy cenu řídit se výrokem Winstona Churchilla Never, never, never, never give up anebo je lepší svůj čas věnovat hledání aktivity nebo přímo činnosti, ke které máme, nebo si alespoň myslíme, že máme dispozice? Jak to tedy je? Mám i nadále zkoušet škrábat se po stěnách za nadšeného povzbuzování jističů a bavení širokého okolí? Má cenu předvádět sacrex-deux-pluieus anebo jak se to sacra píše za káravého pohledu baletní trenérky, kdy ostatní cvičenci jedou podle sestavy a jen vy máte opět sólo?

Někteří zaujímají jednoznačný postoj a nevzdávají se. Já se přikláním k tomu, že bychom se měli více věnovat hledání toho, na co máme nadání a rozvíjet jej. To je má životní filozofie nejen u sportu. Ano, může to trvat celý život, a mně to tak asi i potrvá. Výčet pokusů v posledních letech je následovný: pokusy s aquaerobikem skončily málem utopením se (aspoň jsem na chvíli zaměstnala ehm fešného šedesátiletého plavčíka). Na novou aktivitu kinball, kterou jsem si spletla s basketballem (ano, i to je možné) mě už raději ani nikdo nezve a pořádají se tréninky v utajení přede mnou. Pro neznalé upřesním: jedná se o novou míčovou hru, která se hraje s obřím balonem o průměru něco přes metr. Jsou tři soutěžní týmy a základní princip je ten, že se míč odpaluje a chytá a soupeř jej chytit nemá. Toť vše, co jsem pochopila z pravidel. Při mých pokusech jsem obří míč pořád odpalovala do koše, proto ta spojitost s basketballem. Mé pokusy s mountain bike: mám doma vytuněné horské kolo a když někam na něm jedeme, moji spolujezdci mě objíždějí dokola, aby se aspoň trochu unavili a já..už prostě nemůžu. Před každým větším kopcem preventivně sesedám a jdu jej pěšky. Nutno podotknout, že jsem přece jen jednou vyhrála první místo v plavání. Ve své kategorii jsem totiž startovala jediná. Plavkyně o rok mladší, se kterou jsem měla tu čest soutěžit, se před mým doplaváním stihla osprchovat a dokonce sníst svačinku. Naštěstí jsem silně krátkozraká a do bazénu nenosím kontaktní čočky, takže jsem neregistrovala posměšné pohledy celého okolí. O těch mi potom vyprávěl až manžel.

Stejně...jednoho dne budu stát na jevišti v hlavní roli Labutího jezera...a  příště tu stěnu vylezu!!! A potom možná i reálnou skálu. V mém případě opustím ever give up, které mi přece jenom občas hlavou prolétne a dám si never give up. A zítra si jdu vyzkoušet squash, bojte se.

 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing